Již jsem dosáhl 1 měsíce věku a je to fajn. Křičím, jím, kadím všichni mne obskakují no prostě paráda . Taky jsem už z toho pěkně přibral a k 2.12.2008 vážím 4,33 kg  a měřím 52 cm.

Poslední dobou v noci špatně spím, neboť mne bolí bříško a i když všichni kolem mne dělají, co se dá, pořád to bolí , je to hrozný, snad už to brzy přejde

Nejlíp se mi ale spí na rameni maminky

Taky jsem byl už i u doktora (9.12.2008) na ultrazvuku ledvin a na kyčlích a jako jediný jsem neplakal (jenom malinko) - stává se ze mě chlapík. Samozřejmě, že bylo vše v pořádku.

Už se mi spí lépe - bude to asi těmi kapičkami co mi rodiče dávají - jsou totiž tuze dobré mňam.

Myslel jsem si, že už to bude lepší, ale nebylo . Co se dá dělat, alespoň jsem rodičům pěkně zanotoval  (nejdříve si nahrávku ulož a poté spusť)

Dnes mi rodiče strkali trubičku (prej se mi uleví) do zadečku , docela to šlo, pěkně jsem je pokadil

Dne 18.12.2008 jsem byl zas u doktorky, prý kolik jsem přibral (jako bych byl nějaký otesánek). Tak jsem je všechny převez neboť to  bylo pouhých 22 dkg. Zato jsem zase vyrostl o 3 cm. Aktuální čísla jsou na hlavní stránce. Měřili mi i hlavičku a roste roste (37cm) budu asi strašně chytrej.

A byly tu Vánoce. Na štědrý den jsem jel za babičkou Janou, dědečkem Milošem a tetkou Jitkou na návštěvu a autem heč. Tam jsem se měl báječně, všichni kolem mě poskakovali a dělali na mě různé legrační obličeje a pálili prskavky. Bohužel večer nedopadl moc dobře (aspoň pro rodiče), pořád jsem brečel a nikdo nevěděl proč (že by mi nerozuměli???) nakonec ale usoudili, že mám hlad a dali mi konečně najíst (bodejť naposledy jsem dlabal před 2 hodinami to dá rozum, že jsem měl hlad), ale to bylo už pěkně pozdě (příště jim to musím dát vědět nějak jinak). Nakonec jsme všichni (rodiče vyčerpáním a bez štědrovečerní večeře) usnuli hurá hurá.

Na první a druhý svátek vánoční to již bylo dobrý, už mě cpali až jsem skoro nemohl (to asi nééééé) a dokonce začali i dávat dárečky (to se ví, že jsem jich měl nejvíce a tak jsou tady některé z nich (bylo jich samozřejmě více):

V sobotu jsem jel a zase autem na návštěvu, tentokrát k tetce Daně a ke strejdovi Vaškovi. Tam to bylo taky fajn, skoro pořád jsem spal a když jsem nespal, tak mě pořád někdo tahal což se mi líbí a bylo to žůžo.

V neděli jsem byl na procházce s rodiči (ty se ale nějak naparovali) byla pěkná zima, to jsem poznal, jak se k sobě tiskli, ale mě zima nebyla. Potom jsem dokonce poprvé za dlouhou dobu i odpoledne spal (byl jsem pěkně unavenej, tojo) a tak jsem dal rodičům trochu volnosti, aby taky trochu doma uklidili . Potom samozřejmě vykoupat, zítra se zase někdo přijde na mě podívat, tak musím být voňavý.

Tak návštěva dopadla výborně, zase mě všichni tahali, však to znáte. Už se těším na konec roku, bude to prý paráda, ale to mě čeká ještě jedna návštěva, prý přijede teta Irena a strejda Petr a kamarád Ondra (je mu už 5,5 let).

A je tu konec roku (Silvestr), doma panuje skvělá nálada a tak mne napadlo, že bych ji mohl trochu narušit. Ať jsem dělal, co jsem dělal, tak se mi to nevedlo, až jsem z toho odpoledne usnul, ale aspoň jsem rodiče zahnal už v půl 11 do pelechu. V noci mě trochu probudily šílený rány, prej přišel Nový rok (tak tomu budu věřit).

Na Nový rok jsem čerpal sílu na oslavu dvou měsíců od narození.

Bohužel první den začátku mého 3 měsíce mi vůbec nevyšel, přes noc jsem nespal a rodiče taky ne a to měla přijít na návštěvu kamarádka Lucinka (je jí 1,5 roku) strejda Honza a teta Petra Satrapovi. Nakonec vše dobře dopadlo a už jsem odpoledne v 5 usnul jako špalek. Nevím proč, ale táta mě po 5 hodinách vzbudil (prej abych nebyl ospalej ) a tak jsem mu to samozřejmě vrátil a řval jsem a řval jsem.Nakonec jsme se domluvili a já zase usnul, ale byl jsem nějakej vyspalej jako poslední dobu často a tak jsem už byl v 5 vzhůru (mezitím zase nějaké to jídlo a přebalení to dá rozum ne) a čilej a chtěl jsem si hrát - rodiče byli nějací nevyspalí nebo co .

V neděli byla pohoda, jen táta pořád říkal mámě, že tu už přes den nebude a že bude chodit pozdě odpoledne, kde bude???

Tak táta opravdu nelhal. Chodí domů až večer a to už jsem hodně unavený a nemám sílu ho ani pořádně zlobit. Ale počkej táto na víkend, to Ti ukážu..

Dnes (6.1.2009) jsem byl zase na kontrole kyčlí a tentokrát jsem neplakal ani malinko. Zato odpoledne a večer jsem si to vynahradil a bylo mě slyšet po celém domě. Máma musela sníst krabici čokolády, aby si spravila nervy.

V sobotu (10.1.) jsme byli na návštěvě u babiček a dědečků, takže jsem dělal, že jsem nejhodnější miminko na světě a i když mě rodiče pomlouvali, že doma řvu, tak jim nikdo nevěřil.

V neděli (11.1.)  jsem splnil výhružky z úterý a celý den jsem řval, aby si to táta užil a věděl, že mě má . Večer říkal, že už se těší do práce.

V sobotu (17.1.) jsem byl na návštěvě u tety Ivety a bylo to náramný.Sice jsem chvilenku brečel, aby všichni věděli, že tam jsem. ale pak bylo zase vše OK.

Dne 20.1.2009 jsem byl zas u doktorky, prý kolik jsem přibral a jejej ono to bylo přes kilo (no jo to ty Vánoce) - asi by to chtělo nasadit nějakou dietu, dám si to jako novoroční předsevzetí jako to dělají všichni .

1.2. den před mým slavným dnem (budu mít 3 měsíce za sebou) jsem se poprvé koupal ve velké vaně to byla paráda.

4.2.2009 se byli rodičové přesvědčit, jak plním své novoroční předsevzetí a byli mě zvážit. No moc se mi to předsevzetí nepodařilo splnit, neboť jsem k radosti všech přítomných opět přibral (jako by na tom bylo něco legračního ). Teď teda vážím 5,92 kg a měřím 60,5 cm. Taky mi říkali, že dostanu nějakou včeličku a přitom mě ta paní v bílém píchla do zadečku až to zabolelo  a slibovaná včelička nikde (nebo to bylo ono? ).  Za odměnu jsem teda řval jako když mě na nože bere a jak sami uznáte, tak jsem musel pokračovat i doma, abych to mámě pořádně osladil.

Ty dny po "včeličce"  to ale nebylo ono, měl jsem špatnou náladu a tak jsem skoro celé dny neustále řval a řval - sám ani nevím proč, ale rodiče byli pořád unavenější a unavenější a táta přišel jednou domu a pak jsem ho viděl jak spinká (asi byl fakt unavenej), to u nás byla na návštěvě sestřenice Eva, tak jsem jí taky pěkně zapěl .

V pátek 6.2. jsem usnul už v půl 5 a spal až do druhého rána do 6 s 2 hodinovou přestávkou. Prej se na mě byli podívat teta Dana a strejda Vašek, ale nic si ze mne neužili , škoda, taky bych jim zapěl .

7.2. už to bylo fajn, byl jsem odpočinutý z prospané noci a tak jsem vyrazil s rodiči po nákupech, tam teda byl rámus a řev (snad takhle taky neřvu).

  Na Valentýna (14.2. 2009) jsem byl na návštěvě u tátova kolegy z práce Oty Kaliny.Byl jsem představen Lucince, která je o trošku starší než já. Náležitě jsme si to užili a zde je pár foteček.

17.2. 2009 jsem byl na kontrole kyčlí a vše je v pořádku. Jenom se moc nezvedám na ručičkách a tak se mnou maminka cvičí a dělá blbosti.

V následujícím týdnu jsem chodil na mimihry (tam si s maminkou hrajeme) taky chodím k doktorce, která mamince ukázala, jak se mnou cvičit, neboť jiná doktorka usoudila, že jsem trochu líný (taky jsem ji pěkně vynadal - řevem ). Mamince to docela jde a já dělám pokroky (už se zvedám trošku na ručičkách).

V sobotu 28.2. jsem byl na návštěvě u dědečka a babičky v Chabrech. Maminka jela svým autíčkem a tuze se mi to líbilo. Odpoledne jsme šli na procházku Draháňským údolím až k Vltavě. Děda s tátou mi prý ukážou velkou vodu a tak jsem se občas nesl i s kočárkem . Musím říct, že jsem nic neviděl, neboť jsem spinkal jako když mě do vody hodí, asi si to budou muset zopakovat . No nicméně po 3 hodinách jsme se vrátili a všichni byli nějací unavení a promrzlí, protože cestou začalo pršet brrrr. Zato já jsem byl pěkně odpočinutý a tak jsem samozřejmě šel spát až v 21:00. Stejně to nebylo ono a tak jsem se každé 2 hodiny budil (asi mi chyběl ten čerstvý vzdoušek a taky mě nikdo nenosil ).

V týdnu od 2.3.2009 jsem opět byl v úterý na hrátkách s miminky a šel jsem na standardní měsíční prohlídku (doktorka tam zase nebyla) asi si postěžuju taťkovi (snad s námi příště půjde, aby to prověřil). Tak mě sestřička (paní v bílém) zvážila a změřila a hle už jsem zase trochu přibral na 6.21 kg a měřím 63 cm . Taky jsem se jí za to pěkně odvděčil, jen co mě položila na váhu, tak jsem se počůral a to víte nebylo toho málo . Jo a abych nezapomněl, maminka byla nějaká šťastná, to asi proto, že se mnou bude chodit na plavání (no nevím sice co to je, ale podle výrazu maminky a tatínka to bude asi náramná věc) tak uvidíme. Taky jsem dostal další včeličku a co myslíte, zase jsem pěkně řval jako tur, až byla maminka celá zpocená.

Co vám ale musím říct, od středy se koupu každý den, to je změna co, ale potom mě maminka nakrmí, vezme do náručí a zazpívá písničku a potom mě s tatínkem uloží, řekne pár slov a odejde. To se ví, že jsem byl z toho zmatený a začal jsem bečet a maminka hned nepřišla, přišla až po minutě a zase řekla pár slov a odešla, takhle se to opakovalo ještě několikrát, jenom doba, kdy maminka chodila byla vždy trochu delší, ale pak už nevím (hurá už spinkám bzzzzzzz).

Slovo maminky: zkoušíme s tátou na Marečkovi tzv. Estivillovu metodu usínání a zatím to večer zabírá. Klouček usne do 10 min bez brečení a hlavně ho nemusíme před usnutím nosit (už taky něco váží). V průběhu noci se taky vzbudí, ale to nakrmíme a do 5 min od napapání už zase spinká. Zatím jsem spokojená a i táta se v noci vyspí, tak nám držte palce, ať se stále takto daří. Ještě musíme vymyslet, jak přes den, ale na to taky přijdeme.

7.3.2009 byli u nás na návštěvě strejda Vašek a teta Dana s rodinou, prostě paráda (až na to, že strejda strašně řve ) a tak jistě uznáte, že jsem moc nemohl spát. Docela jsme si všichni užili, tahali mě, hráli si se mnou a pak mě táta pohoupal a já dokonce i usnul.  Večer se zase opakoval stejný rituál s koupáním s pohádkou a maminka řekla pár slov a za chvilečku jsem zase spinkal (to by mě zajímalo, co je to za metodu, copak jsem nějaký pokusný králíček, ještě to prozkoumám, přeci nejde, abych takhle rychle a bez nošení usnul hmmm).

Tak dělám mamince a tatínkovi radost, pořád usínám dobře, sice si občas zapláču, ale to jenom proto, aby si nemysleli, že jim to tak hladce projde .

12.3. byl táta ve sklípku na Moravě a místo vína přivezl rýmu. Ač jsem odolával, co jsem mohl, tak jsem jí nakonec taky chytil a ještě kašel a teplotu, takže už týden nic moc. Maminka mi pořád strká do nosu nějakou hadičku, je to pěkně nepříjemný, tak bečím . Snad už to brzy přejde.

17.3. jsem byl s rodiči na vítání občánků. Bylo nás tam 12 a já jediný jsem půlku probrečel, to jsem ale pašák co, aspoň na mě dlouho nezapomenou

Aby toho nebylo málo, tak se nakonec i máma nakazila a teď na mě zase prská a troubí jako slon. Takže tento týden nemůžeme ani jít na mimihry a neuvidím kamarády

Slovo maminky: Příště tak tátu někam pustím, bude doma a basta. Starat se o dvě mimina (jedno velký a druhý malý) to je hrůza co (přeci znáte tu hádanku, co je nejhorší nemoc mužů na 7 - no přeci "rýmička" 

Na apríla jsme zase byli na vážení a měření zase jsem přibral a vyrostl. Vážím 6,76kg a měřím 65,5 cm - ne to není apríl. Dostal jsem poslední očkování (maminka alespoň říkala) a zase to bylo s brekem - oni se nepoučí.

Slovo maminky: Ještě nás čeká jedna včelička, ale až za půl roku.

A teď to nejhlavnější co se stalo: 2.4. byl jsem plavat ve velkém bazénu. Nebyl jsem tam sám, byli tam i další miminka, ale já jsem byl nejmladší a vůbec jsem neplakal, je to asi tím, že se koupu doma každý den a měl jsem přípravu skvěle zvládnutou. Tato akce se opakovala i v dalším týdnu 9.4. a zase jsem byl kabrňák.

Slovo maminky: V poslední době se nám Mareček nechce vozit v kočárku. Pokud stojíme tak je všechno dobrý, ale jakmile se rozjedeme tak jedeme s muzikou.

4.4. jsem jel s rodiči zatím na nejdelší výlet a to na chatičku. Je to tam krásný, ale bylo toho na mne trochu moc a tak jsem pořád brečel. To další týden to bylo jiné to už jsem si zvyknul a dokonce jsem na chatičce i spinkal (3 hodiny), ale ne v jednom kuse .

  V sobotu 11.4. jsem byl s rodiči u babičky a dědečka v Chabrech a slavili jsme moje jmeniny sice s předstihem, ale možná se udělá opáčko (no dobrá teda i táta měl svátek a narozeniny, ale to jistě uznáte není tak zajímavé ).

A byly velikonoce - (táta byl doma - to bylo, ale překvapení), ale to co se dělo, to jsem ještě neviděl, táta měl v ruce nějaký "klacek" a "třískal" do mámy a něco u toho mumlal. Máma potom někam běžela a něco mu dala a pak zase bylo vše v pohodě, zase se se mnou mazlili a dělali skopičiny.

V sobotu 18.4. se u nás sešla celá rodina, bylo veselo, dlabali řízky, kremrole a mě dali zase jenom mlíčko . Ale prý už za pár dní dostanu ještě mrkvičku, to jsem teda zvědav, co to bude, jestli mi to nebude šmakovat, tak vám ukážu . Abych o nic nepřišel, tak jsem celé odpoledne nechtěl spinkat a večer jsem byl strááášně utahaný, že jsem skoro usnul ve vaničce . Taky tady byla nová přítelkyně mého bratrance, ale já už jsem jí viděl, hned jak jsem se narodil, tak mě prohlížela, jestli mám vše, co má správnej chlapák mít .